Mrak, pěna, či pára jako leitmotiv výstavy, kontrast nehmotného s haptickým materiálem. Výstava Cloud zahrnuje tapisérie, autorské textilní materiály i oděvy, které vznikají technikou netkaného textilu.

Andrea Lojkásková pracuje především s vlněným rounem, ale také s hedvábím a dalšími živočišnými i rostlinnými vlákny. Součástí jejího přístupu je rovněž využívání již existujících, odložených textilních materiálů – starších přízí, zbytků a odstřižků, které vznikají během práce a nacházejí své nové uplatnění. Experimenty s netkanou textilií, které dokazují, že tradice „moravského Manchesteru“ není jen minulostí, ale dá se na ni smysluplně navázat.

Jak se proměňovalo vnímání posvátné krajiny v průběhu staletí? Výstavou Vás provede kurátorka a archeoložka Mgr. Klára Sovová.

Poslechněte si o přírodních božstvech paleolitu, polyteismu doby bronzové, šíření křesťanství i posvátné krajině dneška. Srdečně Vás zveme na komentovanou prohlídku, která proběhne v sobotu 7. listopadu od 15h.

Vstupné na prohlídku je zdarma v rámci vstupenky do muzea.

Srdečně vás zveme na klavírní recitál, který nabídne jedinečný hudební zážitek v inspirativním prostředí vily Löw-Beer. Přijďte si vychutnat krásu klavírní hudby a dopřejte si chvíli plnou emocí a hudební elegance.

Darius Milhaud: Tango des Fratellini, op. 58c z baletu „Vůl na střeše“

Bohuslav Martinů: Osm preludií, H. 181 (výběr)

Igor Stravinskij: Piano-Rag-Music

George Gershwin: „Song-Book“ pro klavír (výběr)

Balet Le Boeuf sur le toit (Vůl na střeše), který byl původně koncipován jako hudební podklad k němým groteskám Charlieho Chaplina, napsal skladatel Darius Milhaud (1892–1974) v letech 1919–1920, dva roky po návratu ze svého pobytu v Brazílii. Hudbu baletu Milhaud naplnil brazilskými lidovými melodiemi, rytmy tanga, samby a dalších latinsko-amerických tanců. Klavírní skladbu Tango des Fratellini, kterou z baletní hudby později zadaptoval, věnoval bratrům Fratelliniovým, trojici klaunů, jež vystupovala v pařížském cirkusu Medrano a ve 20. letech 20. století se těšila oblibě pařížských intelektuálů.

Dobovou atmosférou Paříže dýchá klavírní cyklus Osmi preludií Bohuslava Martinů (1890–1959). Dílo z roku 1929 vzniklo patrně na objednávku pařížského nakladatelství Alphonse Leduca a skladatel je věnoval své budoucí manželce Charlottě. Do výrazově pestrých a technicky efektních kusů se vkradly také formy blues a foxtrotu.

Piano-Rag-Music Igora Stravinského (1882–1971) z roku 1919 přináší ohlasy ragtimového klavírního stylu a hudby jazzbandů, které měl skladatel možnost poznat záhy po své emigraci do Švýcarska a Francie. Piano-Rag-Music Stravinskij věnoval příteli, klavírnímu virtuosu Arthuru Rubinsteinovi.

Americký skladatel George Gershwin (1898–1937) sestavil svou sbírku „Song-Book“ na počátku 30. let 20. století na žádost vydavatele Benneta Cerfa. Z několika stovek písní, které do té doby složil, vybral svých 18 nejoblíbenějších a vytvořil pro ně klavírní transkripce. Písně, v nichž se snoubí vlivy jazzu, ragtimu či klezmeru, obdařil Gershwin úpravami odkazujícími k bohatému klavírnímu dědictví klasické i populární hudby.

Text: Ondřej Pivoda

Vstupenky zakoupíte zde. 

Komorní divadelní mozaika, něžně hravý vhled do života a díla básníka Jaroslava Seiferta ke 125. výročí jeho narození

Chlapec, muž, přítel, nositel Nobelovy ceny za literaturu, odvážný člověk, mlsoun, manžel, neplavec, mizerný tanečník a cyklista, milenec všech krás Jaroslav Seifert vás vezme na návštěvu do svých vzpomínek a myšlenek, aby vám ukázal svět nikoli zaprášeného klasika, ale básníka s bystrýma očima, drzým čelem, mrštným jazykem a horkým srdcem.

Inscenace je kombinací činohry, tance a hudby. Měla by být vhodná jak pro milovníky Seiferta, tak pro diváky poezií ještě málo políbené. Klade si také za cíl nenásilně přiblížit významnou postavu české literatury studentům.

Režie, choreografie: Martin Dvořák
Scénář: Markéta Nekolová a Martin Dvořák
Hudba: Ondřej Galuška
Choreografická spolupráce: Nataša Novotná
Režijní a choreografická asistence, dramaturgická spolupráce: Veronika Vaculíková
Foto: Mates Fenes
Obsazení: Klára Havelková (Trojanová), Nataša Novotná, Tomáš Pavelka, Martin Dvořák a Václav Trojan
Hudební provedení: Jana Vychodilová - klavír a Alžběta Vlčková - violoncello

Představení trvá 65 minut bez pauzy. Více informací a nákup vstupenek zde.

Vydejte se s námi do zimní krajiny a poznejte, co se venku děje, když příroda spí.
Jak se rostliny a živočichové připravují na příchod zimy a jak toto chladné období přečkávají? Odpovědi nejen na tyto otázky získáte na výstavě s názvem Když příroda spí.

Zveme vás na procházku za poznáním zimní přírody, která zdánlivě vypadá, jako by se v ní zastavil život. Ukážeme si, jak se zvířata na zimní měsíce chystají, zjistíme, kdo se na zimu stěhuje za teplem a kdo hledá potravu na krmítku. Vystopujeme zvířata, která se schází u krmelce, a naučíme se, jak jim v chladných měsících správně pomáhat.

Výstava je zapůjčena z Muzea Vyškovska.

Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy nazvané Život by mohl být tak krásný: osudy Ruth Majerové. O tvorbě komiksu, práci s historickými prameny i o osobnosti Ruth Maier budou diskutovat autorky adaptace Štěpánka Jislová a Kristýna Plíhalová, historička Táňa Klementová a šéfredaktor Paseky Jakub Sedláček. Debatu moderuje Kateřina Kadlecová.

Ruth Maier, mladá dívka s mimořádným citem pro slovo i svět kolem sebe, naše bližní. Někdy přezdívaná vídeňská Anne Frank, která však měla i moravské kořeny. Deníky, jež si vedla po dobu deseti let až do tragického konce v Osvětimi, patří k nejhlubším osobním svědectvím o holocaustu, hledání útočiště a svého místa na světě. Začátkem listopadu vychází v nakladatelství Paseka ve spolupráci s Nadačním fondem Ruth Maier jejich komiksové zpracování s názvem Život by mohl být tak krásný. Jak převést intimní deníkové záznamy, básně, kresby a existenciální úvahy dospívající dívky do vizuálního jazyka grafického románu? Jak se vyhnout zjednodušení a zpřístupnit její křehký, ale neobyčejně silný příběh nové generaci čtenářů?

O tvorbě komiksu, práci s historickými prameny i o osobnosti Ruth Maier budou diskutovat autorky adaptace Štěpánka Jislová a Kristýna Plíhalová, historička Táňa Klementová a šéfredaktor Paseky Jakub Sedláček. Debatu moderuje Kateřina Kadlecová. Součástí představení komiksu bude autogramiáda a možnost zakoupení knihy. Stavte se za námi nahlédnout do zákulisí vzniku knihy a zaposlouchat se do nezaměnitelného hlasu Ruth Maier v novém, vizuálním dialogu.